Deník, 17. den

Poslední koncert
Kanadské žertíky a sborové tradice
Jdeme na zmrzlinu!

Je to tady, koncertní turné je u konce. Čeká nás poslední koncert. Scházíme se během dopoledne ve First Free, kde je pro nás připraven slavnostní oběd s proslovy, dárky a oficiálním rozloučením. Pak nasedáme do našich narentovaných (čti pronajatých) Chevroletů a odjíždíme do St. Paul Catherdal. Rozezpívání, akustická zkouška, převlékání do koncertních krojů... Už to známe, poosmnácté na koncertním turné už to jde samo... :-)

Poslední koncert turné je vždy zvláštní. Tradicí bývá, že si zpěváci na sbormistra vymyslí nějakou taškařici... Sbormistr tedy celý poslední koncert tráví v napětí, kdy to přijde, jak to přijde a odkud to přijde.... První půlka bývá většinou klidná, ale jak se koncert chýlí ke konci, napětí stoupá... Před dvěma lety v Texasu, když se sbormistr ve spirituálu Hush obrátil k posluchačům, aby zazpíval sólo, vytáhli zpěváci transparent s velkým nápisem "Jan Míšek for prezident"... Tentokrát kromě fantazie a vynalézavosti prokázali i umění strategie:

Ve chvíli, kdy by to nikdo nečekal, přišel první (a jak se později ukázalo záměrně chlácholivě mírný) bodyček. Každý sborový zpěvák ví, že ve skladbě Klobouk novej se zpívá o tom, jak má jakýsi jimramovský adjunkt novej klobouk, který mu opentlila jeho milá na znamení své lásky, protože ho vždycky věrně milovala. Posluchači se však tentokrát dozvídají o Honzovi šikmovokým, v písni je mírně polemizován kontinent jeho původu. Pak se autoři nového textu pozastavují nad intenzitou sbormistrova dirigentského gesta, ale všechno dobře dopadne konstatováním, že ho Pavla (sbormistrova žena, pozn. redakce) vždycky věrně milovala...

Tedy, dá to všem minutu drsného sebeovládání, aby se píseň vůbec dozpívala do konce. Pak je třeba vše náležitě vysvětlit posluchačům, ti se dozvědí o pěkné sborové tradici posledního koncertu, zasmějí se a koncert může vesele pokračovat. V uvolněné náladě, když je nepřítel (sbormistr) uchlácholen nevinným a v podstatě příjemným kanadským žertíkem, přichází smrtelný úder strategicky tentokrát lépe vybaveného sborového tělesa.

U skladby Ride on, king Jesus se všichni účinkující (sbomistra nevyjímaje) těší na poslední dvě noty, které se obvykle zpívají v dynamice "bf" (tedy brutalforte). Sbor pravidelně hraje se sbormistrem oblíbenou sborovou hru "Kdo víc zařve". I tentokrát přichází obrovský nádech, k velkému překvapení však jediným, kdo nasadí tón, je právě sbormistr. Následuje úlek, slibně se rozvíjející tón sbormistrovi zamrzne na jazyku. Sbormistr je strhnut z dirigentského stupínku, nastupuje suplent a skladbu úspěšně dokončí...

"Vy pacholci! Než odletíme, nařizuji sníst alespoň litr zmrzliny! Máte možnost tuto povinnost splnit dnes večer ve vyhlášené st.louiské cukrárně Teda Drewera !!!"

Milí čtenáři našeho webu, děkujeme za Vaši přízeň, za Vaše vzkazy! Myslete na nás, abychom šťastně přistáli v úterý v 11,45 na ruzyňském letišti a s vámi se všemi se opět setkali v úterý v 15,00 u DDM Delta v Pardubicích, na příští zkoušce nebo na některém z našich příštích koncertů!

Autor článku: Jan Míšek (misek@bonifantes.cz)
Zdroj: archiv Chlapeckého sboru BONIFANTES (http://www.bonifantes.cz)
HTTP článku: http://misek.sbor.cz/detail_clanek.php?id=1413
Datum vydání: 2004-10-31