Vladimír Wimmer vystudoval kompozici na AMU, je autorem několika komorních děl a komorních oper. Patří k mladší generaci soudobých českých skladatelů. Z toho se dalo předpokládat i hudební zaměření. Celý koncertní cyklus vyzněl jako vytváření nových zvukových možností; zaujala především kombinace symfonického orchestru s rockovou kytarou a bicími, jazzový zpěv se sborem apod. Použitím dvou současně znějících pásem vytvořil autor chaotičnost, která v úvodu vyjadřovala jakýsi potencionální optimismus po roce 1989 a zároveň i strach z nabyté svobody. Tuto chaotičnost (formální a harmonické uvolnění) v dalších částech potlačil a nechal větší prostor hudební logice, např. střídání sborových a sólových částí, polyfonní výstavba aj., což posluchači docenili více. Cyklus gradoval částí nazvanou Věk vodnáře, částí, která vedla k očistné katarzi a usmíření po části nazvané Apel, kde autor vyzývá k ohlédnutí se zpět k tomu, co je v nás. Přitom na cestě poznání by si každý měl projít pekelnou bránou, aby vystoupal vzhůru a vyslovil již zmíněné vysvoboď nás, Pane.
Z hostů se představila přední osobnost českého jazzu, Jana Koubková, zpěvačka, která používá svůj hlas jako nástroj. Koubková dokázala prodat své kreace scatového zpívání a umění improvizace, které zněly nad hudebním základem – např. zvukem kasy, šustění papírových peněz, cinkotu mincí apod. V závěrečných částech vystoupily Vysokoškolský umělecký sbor Pardubice, Filharmonický sbor Hradec Králové (sbormistr Jiří Kožnar respektive Jan Míšek) a sólisté Chlapeckého sboru Bonifantes Pardubice. Nutno podotknout, že zpěv i vystupování hostující Jazzrockové sekce Příbram působily velmi kontrastně s profesionálním výkonem malých chlapců a již zmíněných sborových těles. Posluchač jistě bral v úvahu amatérismus příbramských sólistů, avšak jestliže někdo účinkuje na koncertech takovéto úrovně, měl by být schopen zvládnout svůj part po intonační stránce lépe. Tradičně výborný byl i další z hostů, varhaník Aleš Bárta, mistrovsky ovládající svůj nástroj.
Po celý večer spolehlivě pracovala Filharmonie Hradec Králové, před níž se u dirigentského pultu vystřídali Bohuslav Burda a Marek Valášek. Zvláštní ocenění si zaslouží i ředitelství Filharmonie za to, že dalo zelenou originálnímu projektu a světovou premiéru díla provedlo. Premiéra celovečerního díla je totiž vždy krokem do neznáma. Milovníci nových hudebních možností, jazzové hudby a rockového zpěvu ocenili úspěšný projekt potleskem vstoje a vyjádřili tak dík odvážnému autoru, Vladimíru Wimmerovi.
Verze pro tisk
Ve čtvrtek 24. října se konal v sále Filharmonie Hradec Králové koncert s názvem Jazzové inspirace Vladimíra Wimmera. Na programu byla světová premiéra cyklu Apel svědomí, celovečerního projektu, jehož obsahová stránka se dotýká závažné roviny smyslu lidského života a jeho směřování. Vybízí k návratu k základním etickým a filozofickým hodnotám a představuje jakýsi výkřik volajícího (v textu se objeví Libera nos, Domine – Vysvoboď nás, Pane). Po stránce hudební šlo o kombinaci jazzu, rocku, big beatu a symfonické hudby.
