Slavnostní večer v Městské hudební síni v Hradci Králové znamenal obsáhlý a zároveň šťastný průřez dosavadním repertoárem Královéhradeckého mužského sboru od renesance přes romantismus až k hudbě současné.
Samotné první profilové CD s názvem Sine musica nulla vita (Bez hudby není života) představuje sbor a jeho dirigenta Jana Míška v plné parádě, ať je to průzračný jednohlas ze Šamotulského kancionálu, dynamicky vypracované Croceho Cantate Domino, jistě zaintonovany de Wert, se zřetelnou dikcí přednesený Johann Jeep, či působivá echa v Jannequinově Ce moys de may, slavnostně pojatý Adoramus di Lassa nebo vánoční Aleluja. Miškinisovo Ave Regina s "otázkou" na závěr je výborné stejně jako titulní skladba kompaktu od Rolfa Lukowského se silným vnitřním nábojem.
Z Ohlasu národních písní Leoše Janáčka zaznívá prostá a čistá Láska opravdivá, škádlivá Divím se milému a smutně zklamaný Vínek stonulý.
Důvěrně známé Velké, širé, rodné lány, radoatná Stav si, vlaštovičko, optimistická Skřivánkovi a zemitý Mé orné půdy každý hon představují čtyři části z Foersterova cyklu Devět mužských sborů.
Smutně přemýšlivé Stav'ajú (B. Martinů), tajemně zbarvené Ráno v horách s jemným zvoněním ovčích zvonků (E. Suchoň), velebná Teče voda, teče (M. Uherek), spíše jemně vytušený temperament Verbuňku a lyrická Od Záhora (obě O. Halma) tvoří tempově rozmáchlý závěr.
Spolu se třemi kmotry profilového CD Jaroslavem Hübnerem, Stanislavem Bohadlem a Martinem Strejcem lze jistě Královéhradeckému mužskému sboru a jeho dirigentu Janu Míškovi dát do vínku přání úspěchů, pracovitosti, náročnosti a silného ducha.
Dosavadní výkony, jistota, zvuková barevnost, detailní propracovanost a široký stylový záběr, čehož je Sine musica nulla vita zdařilým dokladem, k tomu jistě dávají plné oprávnění.
Verze pro tisk
