 |
|
Novinky na webu |
 |
|
|
| |
|
|
|
Requiem zazní v Poličce v předpremiéře
| |
Requiem zazní v Poličce v předpremiéře
|
| |
|
Na závěr letošního ročníku Martinů Festu zazní v Poličce v předpremiéře
Requiem proslulého muzikálového tvůrce Andrewa Lloyda Webbera. Dílo, v němž
Webber klade stejné nároky, jaké uložil do partitury pro hudebníky a pěvce,
i na posluchače, uvede královéhradecká Filharmonie spolu s ženským sborem
Kantiléna a Královéhradeckým mužským sborem a chlapeckým sborem Bonifantes
Ač bude slavnostní premiéra v pondělí v královéhradeckém kostele Božského srdce Páně, skladbu, jenž patří mezi díla, kterým se v muzikantské hantýrce
říká "kláda", uslyší Poličtí již o den dříve. Poličská předpremiéíra
začíná v neděli v 17 hodin v kostel sv. Jakuba.
"Iniciátorem projektu je královéhradecká Filharmonie. Webberovo Requiem spadá do hodně vážné
hudby, přestože si v něm skladatel neodpustil muzikálové prvky ani modernu
dvacátého století. Jde o skladbu pro velký orchestr, tři sbory a sopránové,
tenorové a chlapecké sólo. To budou zpívat hoši ze sboru Bonifantes.
Když se to povede, bude to nádherný zážitek," říká sbormistr Kantilény
i Bonifantes Jan Míšek, ctitel a propagátor hudby 20. století.
Koncert bude řídit Miriam Němcová, tenorový part připadl Tomáši Černému,
držiteli ceny Thálie, sopránový part Yvettě Tannenbergerové. Početné
sbory rozšíří i externisté z Vokální harmonie, Jitra a Pěveckého sdružení
Ambrosius.
"Requiem je rarita, neboť v něm chybí první a druhé housle, zato je v něm velký
aparát dechů a bicích. Ze skladby lze vycítit, že ji psal muž od muzikálu
a od jiné než vážné muziky. Webber v ní často střídá takty, což se v
soudobé hudbě vyskytuje zcela běžně, a krásné a těžké jsou jeho sborové
party," míní dirigentka Miriam Němcová.
Američan Webber, který proslul jako autor muzikálů, například Evita, Jesus
Christ Superstar či Cats, svou sedmdesátiminutovou zádušní mši začal psát
po smrti svého otce v roce 1982, dokončil ji o tři roky později, kdy měla v
New Yorku světovou premiéru. Sám vycházel z náročného Brittenova Válečného
requiem. Kritik Antonín Matzner o Webberově rukopise napsal, že je pro něj
"příznačná přímočarost a tah na branku bez zbytečných kliček a přihrávek
do stran. Způsob, jakým umí oslovit setsakramentsky široké obecenstvo, je
možná místy naivně prostý, ale s určitostí zabírá".
"Ač se skladba názvem hlásí k zádušní mši, v žádném případě nejde o
truchlivou muziku. Skladatel do ní vložil nástroje z bigbítu a jazzu včetně
bicích. Myslím, že jde o Webberovo nejlepší a nejzásadnější dílo, ač
asi dvě místa jsou trošku chycená muzikálem. Ovšem vůbec nejde o podbízivost.
Máme před sebou veliký a těžký úkol," míní sbormistr.
Od newyorské premiéry by se nastudování Webberova kusu dala spočítat na
prstech dvou rukou. Requiem bylo natočeno jen jednou, a to v roce 1995. Tehdy
skladbu řídil Lorin Maazel, tenorový part zpíval Placido Domingo a soprán
Sarah Brightmanová, bývalá Webberova manželka.
"Od té doby si na Requiem troufl jen málokdo. Musí na něj být zvláštní nálada.
Moc mu věřím, i když lidi mají k hudbě 20. století nedůvěru. Co nezní
na první poslech libozvučně, před tím si zacpávají uši. Myslím, že se
okrádají o zážitky," soudí Míšek. Sbory už čtyři měsíce studují
party.
"Jan Míšek nás vede velmi trpělivě a precizně, těžko si na jeho místě dokážu
představit někoho jiného. Je to náročné intonačně i rytmicky. Když jsem
poprvé slyšela nahrávku s Domingem, nevěřila jsem, že to budeme schopni
zazpívat. Teď už tomu, díky Honzovi, věřím," říká členka Kantilény
Alena Ježková.
 Verze pro tisk
| |
|
|
|
